Ať už vybíráte hlavní zdroj tepla nebo doplněk do vašeho domova, vždy je nutné výběr kamen, sporáků či krbů na tuhá paliva před samotným nákupem řádně promyslet. Na trhu se v současnosti vyskytuje tisíce různých druhů. Některé z nich se liší pouze vzhledově, nicméně většina z nich se liší také v technických záležitostech, které jsou pro výběr stěžejní. Pojďme si pomocí rádce postupně projít všechna úskalí a možnosti, které vás při výběru potkají.
Rozcestník:
- Základní názvosloví
- Teplovzdušná vs. teplovodní kamna
- Jaký výkon kamen potřebuji?
- Pravidelná i povinná kontrola kamen s výměníkem
- Kam kamna bezpečně umístit?
- Čištění kamen aneb Jak zatočit s popelem
- Je prasklá šamotová deska problém?
- Příslušenství na závěr
1. Základní názvosloví
Na začátku je vhodné si představit několik možností a alternativ, které využít k vytápění vašeho domu nebo chaty využít.
Krbová kamna představují volně stojící zdroj tepla, který nemusíme dále obezdívat. Také samotná instalace je poměrně jednoduchá (kromě napojení na radiátorovou soustavu, ale o tom si povíme více níže). Instalace vyžaduje pouze připojení kouřovodu (jak na to najdete v tomto článku). Protože jsou krbová kamna volně stojící, velmi často plní také roli designového prvku ve vašem obydlí. Tomu odpovídají možnosti materiálu, ze kterého jsou krbová kamna nejčastěji vyráběna - jedná se o litinu, plech, kachle, kámen či kombinované materiály.
Sporák na tuhá paliva patří mezi zařízení, které slouží kromě vytápění také k úpravě pokrmů. Vaření a pečení na sporáku je možné díky plotýnce a troubě, kterými jsou sporáky tradičně vybaveny. Pokud chceme, aby sporák v domě či na chalupě byl také primárním zdrojem tepla, je vhodné se poohlédnout po sporácích s vyšším výkonem či po sporácích s teplovodním výměníkem (napojení na radiátorovou soustavu). Jako určitou alternativu mezi sporákem a krbovými kamny jsou pak krbová kamna s troubou.
Krbová vložka patří mezi zařízení, které je nutné zabudovat do krbové konstrukce. I přesto, že většinově jsou krbové vložky vnímány především jako prvek, který vnese do interiéru oheň, lze se setkat také s teplovodními vložkami (napojení na radiátorovou soustavu). Tento typ pak umožňuje, aby se z krbové vložky stal primární zdroj tepla.
Krb, který se svým otevřeným ohněm patřil v minulosti k primárním zdrojům tepla v obydlích, plní dnes převážně funkci otevřeného ohně v místnosti. Mezi nevýhody krbů patří především nemožnost regulace a usměrňování tepla. V současnosti se lze setkat především s plynovými krby nebo s krby na biolíh, které lze využít kdekoliv v domě, a to z důvodu absence zplodin vznikajících při spalování tuhých paliv.
Lázeňská kamna, někdy označována také jako brutar, jsou tradičním příkladem ohřívače na tuhá paliva. Jejich primárním účelem je pouze ohřev vody. Nicméně především v chatách či menších příbytcích mohou plnit také vytápěcí funkci, například v koupelnách, kde jsou často umístěny a využívány.
2. Teplovzdušná vs. teplovodní kamna
Na začátku vašeho výběru je nutné si uvědomit, k jakému účelu budou kamna či sporák určeny. Bude se jednat pouze o primární zdroj tepla pro 1-2 místnosti, nebo si chcete pořídit kamna, která po napojení na radiátorovou soustavu obstarají výtop celého domu? Pojďme si představit jednotlivé typy a jejich výhody a nevýhody.
Teplovzdušná kamna neboli kamna bez výměníku vytápějí prostor pomocí teploty svého vnějšího pláště. Mezi výhody teplovzdušných kamen patří především rychlé rozehřátí, rovnoměrné vyhřívání místnosti a relativně snadná instalace/zapojení kamen. Mezi hlavní nevýhody těchto kamen patří nižší efektivita kamen a nízká akumulace, tedy zadržení tepla a jeho postupného uvolňování v čase. Z tohoto důvodu je vhodné využít teplovzdušná kamna především v menších stavbách. Pro vedení tepla i do dalších částí větších místností či do dalších částí domu je možné využít bezúdržbové krbové větráky a ventilátory. Součástí ventilátoru jsou termostatické moduly, které napájí malý motor ventilátoru. Další možností jsou teplovzdušné výměníky, které se instalují jako součást kouřovodu.
Teplovodní kamna neboli kamna s teplovodním výměníkem plní primárně dvě funkce, a to vytápění prostoru pomocí teploty vnějšího pláště a také pomocí ohřevu a rozvodu teplé vody. Právě rozvod vody pomocí soustavy radiátorů pak umožňuje regulovaný výhřev i vzdálenějších místností po celém domě. Na rozdíl od kamen bez výměníku je silnou stránkou tohoto typu také vyšší akumulace tepla ve výměníku, kdy teplota vody klesá výrazně pomaleji než teplota samotných kamen, která ovšem chladnou stejně rychle, jak kamna teplovzdušná.
Naopak k nevýhodám patří především delší výhřevnost, tedy doba od zatopení po rozvod teplé vody po domě. V důsledku složitější konstrukce a vyššího výkonu jsou tato kamna oproti teplovzdušným dražší (i z důvodu investic do radiátorů, vychlazovacích smyček aj.). Také samotná instalace je složitější a je nutná asistence kamnáře a topenáře.
3. Jaký výkon kamen potřebuji?
Pro správný výběr kamen je potřeba promyslet jejich výkon, který je přímo odvislý od velikosti vytápěných prostor a tepelných ztrát. Správné určení výkonu je skutečně alfou a omegou vašeho rozhodování. Pokud zakoupíte kamna s vyšším výkonem než potřebujete, budete muset kamna při používání tlumit a jejich využití tak bude velmi neefektivní, což se projeví mimo jiné ve vaší peněžence. Sekundárním efektem je také nadměrné usazování zplodin a další znečištění kamen a kouřovodů. Na druhou stranu, pokud vyberete kamna s nižším výkonem než skutečně potřebuje vytápěný prostor, budete muset pro dosažení požadované teploty kamna či sporák přetápět. To se následně projeví na konstrukčních materiálech a především na jejich životnosti.
Pro zajištění optimální efektivity kamen je vhodné využívat kamna na 2/3 jejich maximálního výkonu (60-70 %). Hodnota tohoto šetrného způsobu používání kamen se také označuje jako jmenovitý výkon či nominální výkon. Ty jsou vyznačeny také na energetickém štítku každých kamen a sporáků.
Výpočet správného výkonu kamen
Abyste si mohli propočítat potřebný výkon, potřebujete znát jen rozměry vytápěných prostor (v*š*h) a tepelnou ztrátu, ta se v průměru pohybuje v ČR následovně:
- starší neizolované objekty, chaty a chalupy - 80 W za hodinu na m3
- nevhodně/slabě izolovaný dům - 55 W za hodinu na m3
- průměrně izolovaný dům - 40 W za hodinu na m3
- novostavby či nízkoenergetické objekty - 20 W za hodinu na m3
Výpočet je pak už jen o sčítání a násobení, k čemuž poslouží obyčejná kalkulačka. Například pokud potřebujeme vytopit na chatě 2 místnosti o celkovém objemu 100 m3, bude výpočet optimálního výkonu kamen následující:
100*80=8000 W, což znamená, že optimální výkon kamen by měl dosahovat 8 kW. Nicméně jak je uvedeno výše, pokud budeme v kamnech topit dle doporučení na 2/3 výkonu, maximální výkon kamen by pak neměl v tomto případě přesáhnout 12 kW.
Potřebný výkon (W) = objem vytápěných místností (m3) x tepelná ztráty (viz přehled výše)
Pozor, objem vytápěných místností je počítán v metrech krychlových (v*š*d), nikoliv čtverečných (š*d)
Je nutné podotknout, že se jedná o orientační výpočet a pro přesnější stanovení potřebného výkonu je vhodné oslovit kamnáře či také topenáře v případě kamen s teplovodním výměníkem. Ten je schopný převést cca 50-80 % tepelného výkonu do radiátorové soustavy.
4. Pravidelná i povinná kontrola kamen s výměníkem
S používáním teplovodního výměníku se pojí také povinná revize, kdy dle Zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. musí projít revizí všechny tepelné zdroje, které jsou napojené na otopnou soustavu ústředního topení a mají příkon nad 10 kW (pro výpočet příkonu stačí vydělit jmenovitý výkon tepelného zdroje jeho účinností).
Pokud tedy máte kamna s jmenovitým výkonem 15 kW a účinností 75 %, jejich příkon bude okolo 20 kW, neboli: 15/0,75=20
Při nedodržení této povinnosti hrozí fyzické osobě pokuta až 20 000 Kč, u právnické osoby (např. firmy) až 50 000 Kč. Potvrzení o revizi ovšem nekontrolují jen úředníci, ale také pojišťovny v případě řešení pojistné události. Cena revize se pohybuje mezi 1 000 - 1 500 Kč. Seznam revizních techniků pod garancí Hospodářské komory naleznete zde, případně se neváhejte obrátit na výrobce vašich kamen, kotlů či krbových vložek. Pro činnost revizního technika kotlů na pevná paliva tedy není potřeba být nikde veden. Stačí platné oprávnění k instalaci, provozu a údržbě spalovacího stacionárního zdroje vydané výrobcem kotle. Zápisy v seznamech jsou dobrovolné. Revize je povinná jednou za 3 roky u starších topidel, u nového je nutné obstarat revizi ještě před prvním zatopením.
5. Kam kamna bezpečně umístit?
Při umisťování kamen jste vždy víceméně závislí na pozici komínu v místnosti. Komín hraje ale další zásadní roli, a to ve vztahu k jeho průměru. Při napojování kamen je důležité, aby průměr kouřovodu vedoucí od kamen byl ideálně stejného nebo menšího průměru, než je průměr vstupu do komína. Určitě by neměl být průměr kouřovodu na kamnech větší, v tu chvíli může docházet k nedostatečnému tahu komína a může tak docházet ke špatnému hoření a značnému zakouření při přikládání. Pokud jste si přeci jen vybrali kamna snů, která ovšem mají větší průměr kouřovodu, je možné ho tzv. redukovat, a to redukcí trubkovou (nasazuje se na kouřovod) nebo přechodkou do komína. Nutné ovšem podotknout, že tento postup je v rozporu s reklamačními podmínkami používání kamen a může být následně důvodem k zamítnutí reklamací.
Další typy kouřovodů a rady na jejich zapojení najdete v našem článku ZDE.
Při umisťování kamen a jejich napojování na kouřovod je potřeba myslet také na vzdálenost zdroje tepla od ostatních věcí a materiálů v místnosti. Obecné doporučení zní, že minimální bezpečná vzdálenost od hořlavých věcí by měla činit 40 cm. Na dvojnásobek, tedy 80 cm, je potřeba myslet u čelní strany kamen či sporáku, tedy tam, kde jsou umístěna dvířka. Co se týká vzdálenosti od zdi, kamna není vhodné napojovat přímo na vstup do komína. Mezi zdí a zdrojem tepla by mělo být cca 20 cm. Doporučujeme si v technickém návodu ke kamnům přečíst doporučenou vzdálenost určenou výrobcem - obecně platí, že kvalitnější kamna se silnějšími či více plášti mají tyto vzdálenosti nižší.
Na bezpečí je nutné myslet také ve vztahu k podlaze. Kamna je v tomto případě vhodné umístit na podložku - plech pod kamna či sklo, které zachycují kromě přímého tepla také žhavé uhlíky nebo popel, který občas vypadne při přikládání. A protože kamna mohou vážit i více než 150 kg, slouží tato podložka také jako ochrana proti poškození vaší podlahy. Okolí lze chránit například volně stojící zábranou/zástěnou/paravánem, které ocení nejen majitelé domácích mazlíčků.
6. Čištění kamen aneb Jak zatočit s popelem
Kromě povinných revizí je potřeba myslet také na běžné čištění a údržbu kamen. Na první pohled znatelným znečištěním bývá zakouření skla vašich kamen. Zašpinění skla je nejčastěji způsobeno dušením ohně, při kterém je snahou snížit frekvenci přikládání. Tento postup je ovšem nevhodný a dochází při něm také k zanášení kouřovodů, komína i samotných kamen. Při čištění skla si pomůžete obyčejnými novinami, na které naneste jemný popel a sklo s nimi vyčistěte. Alternativou jsou pak čističe na krbová skla.
Myslet byste měli také na popel ve spalovací komoře a popelníku. Ve spalovací komoře je vhodné nechávat menší vrstvu popela (2 cm), která chrání samotný rošt před rozžhavenými uhlíky. Naopak popel v popelníku by měl být vynášen pravidelně tak, aby nedocházelo k poškození roštu ze spodní strany. Pro správnou údržbu topeniště a popelníku využijte ruční krbové nářadí (pohrabáče, lopatky, vyhrabávače aj.). Pokud byste se raději poohlédli po výkonném pomocníkovi, můžete využít vysavače/separátory popela. Pro odstranění sazí ze spalinových cest můžete jít i chemickou cestou - využít např. čistící poleno či sazínka.
Pro čištění kouřovodů a komínů využijte kartáče a štětky na čištění či komínové růžice. Abyste nemuseli při každém čištění rozpojovat celý kouřovod, doporučujeme při jeho skladbě zakomponovat prvky (nejčastěji koleno či rouru) s čistícím otvorem. Potřeba čištění spalinových cest je při běžném používání cca 3x ročně a není radno je podceňovat. Čištění komína lze vykonat i svépomocí (za odborné čištění zaplatíte cca 250 Kč). Důvod pro čištění je nasnadě - až 90 % požárů komínů je způsobeno právě nedostatečným nebo neodborným vyčištěním komína.
Ani zde vás nemine zákonná povinnost - dle Zákona č.133/1985 Sb. o požární ochraně musí majitel nemovitosti zajistit odbornou kontrolu komína pod pokutou až 10 000 Kč. Stejně jako bylo zmíněno u revize kamen výše, i u požárů komínů je tento dokument vyžadován pojišťovnami, které mohou při jeho absenci odmítnout plnění události.
7. Je prasklá šamotová deska problém?
Při čistění topeniště si můžete všimnout prasklé nebo jinak poškozené šamotové desky, která je velmi křehká. Není ovšem potřeba panikařit. Pokud se jedná pouze o prasklinu, kamna či sporák můžete používat bez obav dále. Pokud je ovšem prasklina natolik velká (vydrolená), že již skrz ni dokážete zřetelně prohlédnout na druhou stranu, je nutné desky vyměnit či opravit. Při výměně je nutné zakoupit novou univerzální desku podobné velikosti, nebo se obrátit na obchod, kde jste kamna zakoupili - velmi často mají k prodeji náhradní šamoty dle modelů.
Další možností je oprava šamotové desky, ke které budete potřebovat šamotovou moučku, jejíž cena se pohybuje v řádu desítek korun a funguje na podobném principu jako sádra. Závěrem je nutné podotknout, že jak zmiňovaný rošt, tak šamotové desky jsou brány jako spotřební části, a tudíž mívají sníženou dobu záruky - nejčastěji na 6 měsíců (podobně jako je tomu například u brzdových destiček nového auta).
8. Příslušenství na závěr
Pokud máte již svá kamna vybrána či dokonce nainstalována, nezbývá než si prostor u kamen zútulnit. Nejčastějším příslušenstvím, které ovšem neplní jen funkci ozdoby, jsou krbové zásobníky a krbové koše - především ty typické proutěné patří mezi nejoblíbenější. Samozřejmostí je také krbové nářadí, o kterém jsme psali již výše.
Pokud byste měli další dotazy, určitě se na nás neváhejte obrátit pomocí kontaktů – jsme připraveni vám s výběrem kamen, sporáku či krbové vložky odborně a přátelsky pomoci.
